V každém starším, ať již bytovém či rodinném době se setkáme s vlhkostí zdiva, která může být slabá, ale někdy může až narušovat statiku budovy. V dřívějších dobách se v prostorech sklepů například budovali i tzv. studánky, které měly chladící funkci, ale v dnešní době jsou nevítanou stavební úpravou.

Pokud se v domě potýkáme s vlhkostí, tak je potřeba prozkoumat, jak v daném případě vzniká. Někdy může jít jen o špatnou izolaci základů, ale někdy pod domem může vést pramen, který ústí právě do sklepní studánky. Většina případů je o špatné izolaci základů, ale někdy především u historických staveb může jít o spojení obou problémů.
Základním řešením je umístit odvlhčovače do nejvíce zasažených míst, kdy máme několik typů, jeden je absorpční, kdy přes pytlík se speciální směsí je vtahovaná vlhkost a následně vysrážena na čistou vodu, kterou vylejete. Tento výrobek je možné zakoupit v hobbymarketu, ale i v běžném větším obchodě či drogerii. Lepším je však odvlhčovací přístroj, který je pro domácí použití nevýhodný pro vysokou cenu, proto je vhodnější si jej zapůjčit.

Pokud víme příčinu a obývací místnosti jsou zhruba zajištěny, tak můžeme zvolit variantu odvlhčení, která je pro nás nejvhodnější. Mezi základní varianty patří podřezání zdiva, injektáž a sanační omítka. Podřezávání zdiva je nejčastější a asi i nejspolehlivější řešení. Injektáž ještě není příliš rozšířená, ale její účinnost je zajištěna pouze v případech, kdy se používají kvalitní materiály. Následně je vhodné vlhké a odfouklé zdivo sundat a nanést tzv. sanační omítku. Základem je ale uvědomit si, že mokré zdivo vysychá i několik let a podle toho k němu přistupovat, tedy nedávat nábytek těsně ke stěně a dobře větrat a topit aby docházelo k vysychání. Jako dobrý příklad je zatopení domů při záplavách, jejich obyvatelé by mohli vyprávět, jak několik let poté ještě řeší následky.